FOLIO I · MYSLITEL · GEN. 02 · N° 012

Robert Meyer

Díla
4
Články
1
Generace
2.
Portrét: Robert Meyer
FOL. 02 · N° 012 · Robert Meyer
BIOGRAFIE

Život a dílo

Po studiu práv ve Vídni a Berlíně prošel tento rodilý Vídeňan vzornou úřednickou dráhou ve finanční správě, v níž to dotáhl až na sekčního šéfa. Roku 1910 se stal prezidentem Ústřední statistické komise a na krátkou dobu dokonce ministrem financí. Poté odešel do výslužby, o rok později však byl znovu povolán do čela Ústřední statistické komise a tento úřad si podržel až do své smrti. Jako odborník na finanční vědu, jehož učitelské oprávnění bylo roku 1887 rozšířeno na politickou ekonomii, přednášel Robert Meyer na Vídeňské univerzitě i na dalších vídeňských vzdělávacích institucích. Jako subjektivistický teoretik hodnoty zdůvodnil ve svém habilitačním spise daňovou progresi (1884), kterou pak dokázal při reformě přímé osobní daně skutečně prosadit, s Eugenem von Böhm-Bawerkem coby vedoucím úředníkem. Od roku 1911 působil jako spoluvydavatel časopisu Zeitschrift für Volkswirtschaft, Socialpolitik und Verwaltung. V sociálně a hospodářsko-politických otázkách zastával vyhraněný etatismus.
Metadata
1. Januar 1855
v Wien
1. Januar 1914
2. generace
Životní etapy

Etapy

  1. 1855
    1855
    Narození

    Narozen roku 1855 ve Vídni.[5]

  2. 1872
    1872
    Maturita na Akademisches Gymnasium

    Odmaturoval roku 1872 na Akademisches Gymnasium ve Vídni; mezi jeho spolužáky patřili mimo jiné pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk a ministr Franz Klein.[5]

  3. ⁦1873–1877⁩
    ⁦1873–1877⁩
    Studium práv

    Studium práv ve Vídni a v Berlíně.[5]

  4. 1877
    1877
    Promoce na doktora práv (Dr. iur.)

    V roce 1877 promoce na doktora práv (Dr. iur.) na Vídeňské univerzitě.[5]

  5. ⁦1877–1910⁩
    ⁦1877–1910⁩
    Úřednická kariéra ve finanční správě

    Vzorná úřednická kariéra ve finanční správě; dotáhl to až na sekčního šéfa.

  6. 1884
    1884
    Habilitační spis „Die Principien der gerechten Besteuerung" (Zásady spravedlivého zdanění)

    Habilitační spis „Die Principien der gerechten Besteuerung in der neueren Steuertheorie" (Berlin 1884), jakožto subjektivistický teoretik hodnoty; pozdější základ reformy přímé osobní daně s Eugenem von Böhm-Bawerkem.

  7. 1884
    1884
    Habilitace z finanční vědy

    V roce 1884 se habilitoval jako soukromý docent finanční vědy, národního hospodářství a statistiky na Vídeňské univerzitě.[5]

  8. ⁦1885–1895⁩
    ⁦1885–1895⁩
    Pedagogická činnost na Vídeňské obchodní akademii

    V letech 1885 až 1895 vyučoval na Vídeňské obchodní akademii.[1]

  9. 1887
    1887
    Rozšíření učitelského oprávnění o politickou ekonomii

    V roce 1887 bylo jeho učitelské oprávnění rozšířeno o politickou ekonomii; jako odborník na finanční vědu vyučoval na Vídeňské univerzitě a na dalších vídeňských vzdělávacích institucích.

  10. 1887
    1887
    „Das Wesen des Einkommens" (Podstata příjmu)

    Vydání knihy „Das Wesen des Einkommens. Eine volkswirthschaftliche Untersuchung" (Berlin 1887).[2]

  11. ⁦1887–1914⁩
    ⁦1887–1914⁩
    Pedagogická činnost na Vídeňské univerzitě— přibližně

    Jako odborník na finanční vědu vyučoval na Vídeňské univerzitě a na dalších vídeňských vzdělávacích institucích.

  12. ⁦1890–1900⁩
    ⁦1890–1900⁩
    Pedagogická činnost na Konzulární akademii

    V letech 1890 až 1900 vyučoval na Orientální, resp. Konzulární akademii ve Vídni.[1]

  13. 1891
    1891
    Jmenování finančním radou

    V roce 1891 jmenován finančním radou.[1]

  14. 1899
    1899
    Sekční šéf na ministerstvu financí

    V roce 1899 jmenován sekčním šéfem na c. k. ministerstvu financí a vedl oddělení pro přímé daně.[1]

  15. 1901
    1901
    „Das Zeitverhältnis zwischen der Steuer und dem Einkommen“

    Vydání knihy „Das Zeitverhältnis zwischen der Steuer und dem Einkommen“ (Časový vztah mezi daní a příjmem; Vídeň 1901).[3]

  16. ⁦1901–1914⁩
    ⁦1901–1914⁩
    Honorární profesor na Vídeňské univerzitě

    V roce 1901 jmenován honorárním profesorem na Vídeňské univerzitě; vyučoval až do své smrti.[5]

  17. 1910
    1910
    Předseda Ústřední statistické komise a ministr financí

    V roce 1910 se stal předsedou Ústřední statistické komise a na krátký čas také ministrem financí; poté odešel do výslužby.[5]

  18. ⁦1911–1914⁩
    ⁦1911–1914⁩
    Opět předsedou Ústřední statistické komise

    Rok po odchodu do výslužby byl znovu jmenován předsedou Ústřední statistické komise a úřad zastával až do své smrti.[5]

  19. ⁦1911–1914⁩
    ⁦1911–1914⁩
    Spoluvydavatel časopisu Zeitschrift für Volkswirtschaft, Socialpolitik und Verwaltung

    Od roku 1911 působil jako spoluvydavatel časopisu Zeitschrift für Volkswirtschaft, Socialpolitik und Verwaltung (Časopis pro národní hospodářství, sociální politiku a správu).

  20. 1914
    1914
    Úmrtí

    Zemřel 10. června 1914 ve Vídni.[5]

Vztahy

Vlivy

Soukromý seminář, kolegové, Mont Pèlerin · 2
  1. V literatuře dějin ekonomického myšlení o vídeňské teorii zdanění je spolu s Emilem Saxem pojednáván jako jeden ze dvou vynikajících rakouských teoretiků zdanění; oba souběžně rozvinuli finanční vědu založenou na mezním užitku.[4]

  2. Jako subjektivistický teoretik hodnoty prakticky prosadil daňovou progresi při reformě přímé osobní daně, společně s Eugenem von Böhm-Bawerkem jakožto vedoucím úředníkem.

Robert Meyer v kontextu celé školy: pět generací, jejich linie učitel-žák, kroužky a kolegiální vazby.

PRAMENY K ŽIVOTNÍM ETAPÁM A VZTAHŮM18 dokladů · 3 prameny
Topografie

Místa působení

SOUPIS DĚL · CHRONOLOGICKY

Knihy

léta 1880
1884
Die Prinzipien der gerechten Besteuerung in der neueren Finanzwissenschaft
OriginálNěmčina
1887
Das Wesen des Einkommens: Eine volkswirtschaftliche Untersuchung nebst einem Anhang.
OriginálNěmčina
léta 1900
1901
Das Zeitverhältnis zwischen der Steuer und dem Einkommen und seinen Theilen
OriginálNěmčina
léta 1910
1914
Die Wirtschaftsstatistik auf der XIV. Tagung des Internationales Statistischen
OriginálNěmčina
ČLÁNKY · 1 ZAZNAMENÁNO

Studie, recenze, přednášky

léta 1900
1904
Kritik zu Komorzynsky Die nationalökonomische Lehre vom Credit
OriginálNěmčina
APA
Chicago
Německý historický styl