Hans Mayer

Mayer se narodil a vyrůstal ve Vídni, roku 1907 promoval v oboru práv a až do roku 1911 působil, s přestávkou v podobě ročního studijního pobytu v Heidelbergu, v rakouské finanční správě. Mayer se nikdy nehabilitoval. V jeho osobním výkazu se k tomu nachází stručná poznámka: „Ještě před provedením habilitace na univerzitě povolán na základě nepublikovaných rukopisů (Teorie tvorby cen) jako mimořádný profesor na univerzitu ve Freiburgu.“ Po Freiburgu odešel roku 1914 na Německou vysokou školu technickou v Praze. Po konci války působil jako vedoucí rozpočtové sekce ve Státním úřadu pro vojenství ve Vídni, roku 1921 převzal profesuru ve Štýrském Hradci a roku 1923 byl jako nástupce Friedricha von Wiesera povolán do Vídně. Mayer byl neustále zapleten do zákopových bojů se svým sokem Othmarem Spannem a rovněž k Misesovi měl napjatý vztah. Přes nevelký počet svých akademických příspěvků, Mayer napsal sotva více než hrstku statí a několik hesel ve čtvrtém vydání Handwörterbuch der Staatswissenschaften (příruční slovník státních věd), byl v letech 1927/1928 jmenován děkanem a obdržel nabídky do Frankfurtu (1927), Bonnu (1932) a Kielu (1933). Již ve středním věku postoupil do nejvyšší platové třídy. Friedrich von Wieser podporoval Hanse Mayera všemi prostředky. Tento vlivný mentor si k Mayerovi vytvořil jakýsi otcovsko-synovský vztah. Po Wieserově smrti se Mayer nastěhoval do jeho zanechaného domu v 19. vídeňském obvodu. Avšak tento vysoký, štíhlý, červenoplavý fešák s vábným zevnějškem nedokázal naplnit vědecká očekávání. Zůstal samotářem se znatelným odstupem od většiny ostatních členů Rakouské školy. Soudy o Mayerovi jsou celkově nepříznivé a nezbavené osobních resentimentů. Z pohledu emigrantů ztělesňovala Mayerova dráha temnou stránku oné země, z níž byli vyhnáni: protekcionářství, vlažnou ochotu k výkonu, ješitnou samolibost a zjevný oportunismus, který Mayerovi zřejmě bez újmy dovolil složit celkem pětkrát příslušné služební přísahy různým režimům.